úterý 27. července 2010

BITVA U CHLUMCE A PŘESTANOVA

Příspěvek pana M. Kolomazníka, který přišel na mailovou adresu napoleonknihy@volny.cz, mi trochu vyrazil dech důkladností zmapování, textem i fotodokumentací. Týká se památek a pomníků na bitvu u Chlumce a Přestanova (v západní literatuře uváděné jako Kulm) roku 1813 v době Napoleonovy drážďanské ofenzívy. Je to střet, který stojí neprávem v pozadí zájmu za bitvami "moravskými" tedy za Slavkovem a Znojmem, a více informací o ní najdete z české literatury ve dvou knihách Milana Švankmajera (první se jmenuje Čechy na sklonku napoleonských válek a druhá Bitva u Přestanova a Chlumce 1813) či v III. svazku mých Napoleonových tažení (Proti všem). Fotografie jsem musel vzhledem z technickým možnostem blogu zkumulovat, čísla u nich však odpovídají číslům zastávek v textu a kliknutím si je dokážete zvětšit.

Tucet zastavení u Chlumce 1813

V době, kdy události z přelomu 18. a 19.století představují pro valnou většinu našeho okolí již nezajímavou, příliš vzdálenou a zaprášenou historii, si moc vážím této možnosti, jak představit svoji zálibu snad podobně zaměřeným nadšencům a kdo ví, třeba se někdo chytne a odkryje své vlastní zkušenosti s návštěvou podobných míst, třeba i v zahraničí.

Nemám v plánu zde představovat žádnou známou pařížskou nebo jinou zahraniční památku, byť i toto pro mě bývá vždy velkou životní událostí a mnohdy i srdeční záležitostí, ale rád bych zůstal na území Čech a Moravy, které na rozdíl od okolních zemí zůstalo relativně ušetřeno plošných hrůz vojenských tažení napoleonské doby, ale kde se v průběhu několika let odehrály čtyři, pro evropské dějiny více či méně významné bitvy. Možná proto, nebo snad i přesto je na našem území mnoho dochovaných pietních míst, připomínajících tyto události, které určitě stojí za návštěvu.

Vedle často připomínané a rozebírané slavné Napoleonovy bitvy s ruskými a rakouskými koaličními vojsky u Slavkova, méně známého střetu rakouského arcivévody Ferdinanda d´Este s bavorskými jednotkami u Štoků a závěrečné bitvy rakouského tažení roku 1809 u Znojma, se v roce 1813 v prostoru Krušných hor pokusil císař Napoleon o dvojí vpád do Čech.

Při pronásledování u Drážďan poražené „České armády“ se I. armádní sbor
pod vedením generála Dominika Reného Vandamma střetl 29. srpna 1813 u Chlumce (německy Kulm) s koaličními vojsky. Během následující dvoudenní bitvy byly francouzské jednotky obklíčeny a z valné většiny padly do zajetí, včetně svého velitele.

O druhý pokus o vpád se francouzské jednotky, tentokrát již pod dohledem samotného císaře, pokusily ve dnech 17. a 18.září 1813 v prostoru nakléřovského průsmyku, nedaleko dějiště prvního střetu u Chlumce. Zásluhou především rakouských oddílů byli francouzské jednotky odraženy. Spojenecká vojska byla na měření sil připravena a Napoleon na další pokusy o vpád rezignoval.

Na připomínku těchto událostí, bylo na památných místech obou střetů vybudováno několik pomníků. Díky neúplnosti různých průvodců, jsem na základě vlastních zkušeností s návštěvou této oblasti sestavil mapku s vyznačením pozice jednotlivých míst. Pokud někoho bude můj příspěvek motivovat, volbu pořadí návštěvy jednotlivých míst ponechávám plně na osobním rozhodnutí každého zvlášť.

Zastavení 1 - Jubilejní pomník ve Chlumci
Největší pomník na bývalém bojišti byl slavnostně otevřen v den stého výročí bitvy u Chlumce. Slavnostního ceremoniálu konaného dne 29. srpna 1913 se zúčastnil také arcivévoda Karel (budoucí císař Karel I.). Po slavnostní mši se konal slavnostní pochod vojenských jednotek, který trval téměř tři čtvrtě hodiny. Koncem druhé světové války si ze lva na kopuli pomníku udělali cvičný terč piloti stíhacích letounů a pomník poškodili. Dnes je pomník po celkové rekonstrukci.
Pomník, snadno rozpoznatelný už z přilehlé komunikace č.13, stojí na úpatí vrchu Horka na východ od Chlumce.

Zastavení 2 - Kaple Nejsvětější trojice
na vrchu Horka pochází z let 1690 – 1691. Jedná se o trojbokou stavbu, která je uvnitř zaklenuta kupolí s lucernou. Od roku 1838 byla pod kaplí umístěna rodinná hrobka Westphalenů. Dne 30. srpna 1813 řídil průběh bojů z vrchu Horka velitel francouzského I. armádního sboru Dominik René Vandamme, který byl později toho dne zajat. Přístupová cesta ke kapli je označena informační cedulí a je určena pouze pro pěší. Cesta ke kapli představuje příjemnou procházku v klidném parku.

Zastavení 3 - Ruský pomník v Přestanově
byl postaven na památku hrdinství ruské 1. gardové divize na místě, kde garda odolávala náporu nepřítele. K položení základního kamene jednoho z nejkrásnějších pomníků na bývalém bojišti, došlo 28. září 1835 u příležitosti setkání proti-napoleonské koalice v Teplicích za přítomnosti ruského cara Mikuláše I., pruského krále Viléma III. a rakouského císaře Ferdinanda I.
Pomník stojí na otevřeném prostrantví mezi Přestanovem a Soběchleby, napravo od komunikace č.13 spojující Chlumec s Teplicemi. Pietu místa umocňují mladé jehličnaté stromky vysázené podél přístupové cesty k pomníku.

Zastavení 4 - Hromadný hrob v Přestanově
nechal shromáždit chlumecký hrabě Josef Westphlalen roku 1835 z ostatků padlých vojáků, rozesetých po celém okolí. S ostatky 10 000 padlých jde tak o vůbec největší hromadný hrob na území Čech. Hrob se nachází uprostřed lesíka asi 200m za ruským pomníkem. Návštěva tohoto místa se díky své zvláštní atmosféře dotkne snad každého návštěvníka.

Zastavení 5 - Juchtová kaple
Původní barokní kaple stojí v místech, kde byl sváděn velmi tuhý boj k večeru prvního dne bitvy u Chlumce. Francouzi v tomto místě útočili s cílem prolomit obranu a zlikvidovat ruské dělostřelecké baterie umístěné nedaleko. Postup nepřítele byl v těchto místech s vypětím všech sil zadržen až s pomocí ruského gardového jezdectva. Kaple se nachází na místě, kde se křižují silnice ze Stradova, Přestanova a Unčína.

Zastavení 6 - Francouzský pomník
Jednoduchý asi 7m vysoký pomník věnovaný padlým francouzským vojákům byl postaven v roce 1911. Díky obětavosti bojem oslabených ruských jednotek na středu a levém křídle obrany, mohli v podvečer prvního dne bitvy dorazit početné čerstvé posily, jejichž zapojení do bitvy následujícího dne, vedlo k postupnému obklíčení a likvidaci Vandammova sboru.
Pomník se nachází jen pár desítek metrů od Juchtové kaple, na druhé straně křižovatky.

Zastavení 7 - Pomník ve Stradově
Pomník z roku 1843, autor je neznámý, byl postaven jako upomínka na prudké boje, které se o tuto obec odehrály. Stradov tehdy tvořil důležity předsunutý opěrný bod ruské obrany a v průběhu obou dní bitvy přecházel z rukou Rusů do rukou Francouzů a naopak.
Pomník naleznete uprostřed obce, kde mu jeho pozadí trošku nedůstojně vytvářejí hospodské reklamní deštníky.
Na SZ od Stradova se úporně bojovalo také o tzv. Klöcknerův mlýn, ten se bohužel do dnešní doby nedochoval.

Zastavení 8 - Pomník zajetí gen. Vandamma
stojí na místě, kde byl velitel francouzského I. sboru dne 30. srpna 1813 zajat ruskými kozáky a rakouskými dragouny z vítězné spojenecké armády. Pomník se nachází v blízkosti železniční trati procházející nad obcí Žandov. Naleznete jej asi 100m vlevo od křížení železniční trati se silniční komunikací. Vodítkem Vám může být místo, kde Ždírnický potok podtéká železniční trať.

Zastavení 9 - Pruský pomník ve Varvažově
byl vybudován na památku pruských vojáků generála Fridricha Kleista padlých v boji dne 30. sprna 1813. Nejstarší pomník bývalého bojiště byl slavnostně odhalen již 8. září 1817
za přítomnosti samotného generála Kleista. Pomník nese prvky novogotického slohu, v roce 1857 byl pomník zvýšen do současné podoby Pomník se nachází ve Varvažově poblíž křižovatky průchozí komunikace č.13 od Libouchce se silnicí č.248 vedoucí do Telnice.

Zastavení 10 - Rakouský pomník gen. Colloredo-Mansfelda
byl postaven na památku rakouských oddílů vedených hrabětem Hieronymem Václavem Colloredo-Mansfeldem, které významně zasáhly do boje až v průběhu druhého dne bitvy u Chlumce. Při pokusu císaře Napoleona o druhý vpád do Čech, měly hlavní zásluhu na odražení útoku francouzských jednotek.
Pomník, který byl odhalen 17. září 1825, se nachází ve Varvažově poblíž pruského pomníku, opět v blízkosti křižovatky průchozí komunikace č.13 od Libouchce se silnicí č.248 vedoucí do Telnice.

Zastavení 11 - Pomník gen. Kleista v Nakléřově
byl postaven v roce 1913 jako památka na pruského generála Fridricha Kleista, který před polednem druhého dne bitvy u Chlumce nečekaně přitáhl se svým vojskeml nakléřovským průsmykem, čímž vpadl do týla sboru generála Vandamma a rozhodl tak bitvu ve prospěch spojenců. Za tento čin získal Kleist šlechtický přídomek „von Nollendorf“ (z Nakléřova).
Paradoxně dnes není o gen. Klestovi na pomníku žádná zmínka.
Pomník stojí po levé straně poblíž komunikace č.248 ve směru na Nakléřov.

Zastavení 12 - Napoleonův památník
Z místa, kde původně stával gotický, později přestavěný na barokní, kostel sv. Josefa, měl císař Napoleon sledovat a řídit průběh bojů během svého druhého pokusu o útok ze Saska do Čech.
Kostel byl v roce 1973 na popud komunistické správy stržen. Nahradit jej měla obří svítící rudá hvězda, která měla být vidět až z Ústí nad Labem. Na místě, kde původně kostel sv. Josefa stál, je dnes pamětní „Napoleonův kámen“ a dřevěný kříž. Jen pár metrů odtud stojí pomník gen. Kleista.

Co dodat závěrem? Téměř všechna uvedená místa jsou dostupná automobilem, takže samotná návštěva této oblasti vám nezabere víc než pár příjemně strávených hodin vašeho volného času. Myslím, že je to skvělý tip, a mně nezbývá než vám popřát hezké slunečné počasí.

Miloslav Kolomazník

15 komentářů:

Theodor řekl(a)...

Mockrát děkuju za tento článek jakož i za jeho pokračování z 10.9.2010. Turistiku miluju a mít při ruce takovýto přehled a námět na výlet je k nezaplacení. Moc hezky zpracované, určitě to při nejbližší příležitosti využiju.
TG

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za pozitivní reakci:-D
Takováto odezva mě vždy dokáže dostatečně namotivovat k tomu, abych nabídl další podobně zpracovaná napoleonská nebo jiná témata. Přes zimu se mi podařilo získat a doplnit nové fotomateriály k místům, která leží na našem území, ale také těsně za hranicemi nebo hlouběji na území Německa a Rakouska.
Bohužel jarní období je v mém případě každoročně ve znamení dlouhých služebních cest, a proto některá témata začínám teprve skládat dohromady, jiná čekají na doplnění.
M.Kolomazník

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer,

měl by jsem dotaz, zda máte zaneseno v mapě, přesný pohyb napoleonských vojsk v okolí Dubí u Teplic, které souvisí s bitvou u Chlumce a Přestanova. Předem děkuji za odpověď a případnou pomoc. Ladislav

jiri kovarik řekl(a)...

Já ne, nejsem autor příspěvku, ale předám dotaz, i když pochybuji, že by někdo "přesný" pohyb měl, to bychom se museli zeptat pánů Kleista, Vandamma, Barclaye de Tolly a Schwarzenberga... :-)

Anonymní řekl(a)...

Děkuji velice,že můj dotaz předáte. Samozřejmě,že zcela přesné to nebude, ani to nebylo míněno :o) Tady je kontakt na mě : fingerskate@post.cz. Pro případnou další komunikaci.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
obávám se, že komentář pana Kovaříka je v tomto ohledu více než výstižný. Váš dotaz mě samozřejmě těší, ikdyž Vám to, oč žádáte, nemohu poskytnout. Důvod je jednoduchý, tak konkrétně jsem se bohužel o pohyby vojsk na bývalém bojišti nezajímal. Vzhledem k poloze místa, které zmiňujete a k průběhu bitvy, tak jak je v mnohém popisována, by se Vašeho místa měly týkat pouze přesuny koaličních vojsk, ve výjimečném případě bych zde ještě před bitvou u Drážďan očekával francouzský jízdní průzkum. Pro zajímavost: uvádí se, že v průběhu druhé poloviny srpna 1813 (při záboru větší části Českolipska) údajně provedli Francouzi průzkum až k Labi, nedaleko Mělníka (zřejmě se jednalo o oblast mezi Liběchovem a Štětím), kde byla budována polní opevnění. Přesunům koaličních vojsk po českém území v roce 1813 se z českých zdrojů částečně věnuje literatura pánu Švankmajera a Polišenského, ruskými vojsky pak Miloslav Sovadina v příspěvku "Ruská vojska na Českolipsku". Důležitým zdrojem informací by pro Vás mohl představovat inventář příslušného Státního okresního archivu (ve Vašem případě zřejmě v Teplicích, nebo v Litoměřicích) nebo blízkého Vlastivědného muzea. V těchto institucích jsou archivovány často přetištěné vlastivědné sborníky, ve kterých se dají sehnat velice zajímavé informace a skládat tak mozaiku událostí. Pokud si vzpomínám, na býválém bojišti v Přestanově u Ruského pomníku a ve Varvažově u Pruského pomníku jsou tabule se zakreslenými informacemi ohledně pohybu jednotek na bojišti, směru postupu i směru ústupu. Pokud byste i nadále cokoliv potřeboval, klidně se obraťte na můj email kolo@narex.cz
M.Kolomazník

Theodor řekl(a)...

Pro pana Ladislava:
Na www.austerlitz.org se nedávno objevil pozoruhodný odkaz na digitálně zpracované mapy bitvy u Slavkova ve Francouzské národní knihovně. ("Plány bitvy na gallica.bnf.fr") Jestli Vám na tom opravdu záleží, zkuste pátrat tímto směrem. Bitva u Chlumce a Přestanova byla ovšem okrajová, takže moc naděje nedávám. Někdo by musel projít a vyhodnotit dobové rozvrhy a hlášení velitelů.
Dotaz by bylo možno vznést i na www.napoleonika.cz, třeba by se našel někdo, kdo poradí.
Jde-li Vám pouze o mapky, pak hrubé náčrty naleznete na konci této publikace:
http://www.vojenska-historie.cz/rusko/napoleonske_valky/knihovna/Milan_Svankmajer_-_Bitva_u_Prestanova_a_Chlumce.pdf
TG

jiri kovarik řekl(a)...

Já ještě dodám, že Chumec slušně zpracoval Nafziger v jednom dílu své knihy o roce 1813, je tam i několik map. Na books.google zkuste zadat "Kulm", vypadne minimálně jedna důkladnější německá věc, a další existuje z doby poměrně nedávné, leč tu nutno vysurfovat a koupit za eura...

Anonymní řekl(a)...

Vážený pane Kovaříku, dovolte, abych Vám vyjádřil obdiv a uznání. Vaše dílo je obdivuhodné a jsem přesvědčen o tom, že bude i v budoucnu stále více přitahovat pozornost zájemců o historii. Myslím si, že by nebylo na škodu, kdybyste se více věnoval dění na území severozápadních Čech v památném r. 1813, které je neprávem nedoceněno a znamenalo skutečně zásadní zlom vojenských úspěchů francouzských armád. A jako bylo slunce nad Slavkovem symbolem vítězství Napoleona nad naší vlastí a spojeneckými armádami, tak se bitva pod Krušnými horami stala osudovým znamením jeho soumraku. Kdyby nebylo vítězství u Chlumce a Přestanova, nebylo by ani vítězství u Lipska. A plným právem patří uznání a nejvyšší pocta příslušníkům starobylých českých rodů, vrchnímu veliteli spojeneckých vojsk protinapoleonské koalice Karlu Filipovi knížeti ze Schwarzenbergu a jeho náčelníku generálního štábu Václavovi hraběti Radeckému z Radče.
Zde bych si dovolil přpojit odkaz na pozoruhodné dílk, které Vás snad zaujme a mohlo by zajímat i Vaše čtenáře, jako milovníky české historie. http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5552&f=277&sid=6f66d598027109170ee1b47ac956691f#p133647

Jan Mrzílek, Koruna Česká, RS ústeckého kraje.
www.korunaceska.cz

Anonymní řekl(a)...

Pane Kolomazníku, velmi hezká a především pro severočeské prostředí všudypřítomného nevědomí velmi záslužná práce. Patří Vám dík a uznání.

Jan Mrzílek, RS Koruna Česká ústeckého kraje.

Jiri Kovarik řekl(a)...

Pro pana Mrzílka a podobně smýšlející:
díky, díky, díky... Zanedlouho by se tu měl objevit příspěvek méjo přítele Karla Řezníčka o událostech na Liberecku. Chlumec a Přestanov bude v mých článcích v příštích čícelech Živé historie a Války. V tom druhém periodiku bude i zajímavý nástin pohledu Eugena Württemberského, k jehož unikátním pamětem pro události na severu bych se rád vrátil... Hodnocení, že bez Chlumce by nebylo Lipska, je dokonale výstižné, a uznání pro kn. Schwarzenberga (jakož i další, kteří pod ním na rakouské straně bojovali) plně sdílím...
Váš
JK
P.S.: a díky za prolink na úřasný a skvěle obrazově dokumentovaný příspěvek na palbě.cz!!!

Anonymní řekl(a)...

Panu Mrzílkovi,

děkuji Vám za slova, která vždy polichotí a vykouzlí lepší náladu:-) Zdravím M.Kolomazník

Ondřej Kotouč řekl(a)...

Dobry den.
Mohu jen dodat, ze oblast ma pamatnych mist jeste vice, lec leckdy pamatniku prostych. Vedle tech jsou zde pomniky zanikle (petrovicky, Roederuv hrob u Varvazova) a opomijene (kupr. pametni desky v Usti a Teplicich, Guettleruv hrob v Chabarovicich apod.). Prehled mistnich pomniku vztahujicich se k udalostem r. 1813 (treba poznamenat, ze pomniky a hroby majici vztah k chlumecke slachte jsou i jinde v CR), je obsazen v nedavno vydane publikaci p. Soucka: Rana jsou zde ticha... . Ani tento vsak neni vycerpavajici, vzdyt opomiji kupr. nedavno renovovany Frazosenstein vztyceny na pamatku stretu u Dubi (N50°42'14.08'' E013°47'18.07'').
S pranim pekneho dne
O.K.

Jiří Šlajsna řekl(a)...

Zde bych upozornil na dle mého názoru nejlepší přehled pomníků a pomníčků k období koaličních válek v Ústeckém kraji. Jedná se o práci Petra Vágnera:
Vágner, Petr. Pomníky napoleonských válek v Ústeckém kraji. In: Comotovia 2009 : sborník příspěvků z konference věnované 200. výročí regionálních vojenských akcí napoleonských válek (1809-2009) / Chomutov : Albis international, 2010 s. 198-207.

Erasmus Pyro řekl(a)...

Dobrý den,
Já si dovolím jen malou poznámku k výčtu pomníků. Zastavení č.6 - je mylně uváděno jako francouzský pomník. Na bojišti francouzský pomník nikdy nebyl postaven. Tento pomník postavený v místě nejtěžších bojů, byl obyvateli Přestanova věnován Všem padlým. A jeden z nejnovějších v prosinci 2015 byl na Varvažově vedle pruského pomníku znovu postaven tzv. Varvažovský kříž. Jedná se o téměř 3m vysoký pískovcový kříž, který zde stál od roku 1808. Během bitvy byl poškozen a ve 20. stol. zničen. Jeho podstatnou část se však podařilo nalézt a kříž byl odhalen i dochovalým poškozením z bitev. Jedná se tak o jednu z mála památek na bojišti, která bitvu přečkala a dochovala se do dnešní doby.