středa 15. listopadu 2017

NEJSLAVNĚJŠÍ OBRAZ BITVY U SLAVKOVA


Před časem jsem pro časopis ŽIVÁ HISTORIE připravil krátký článek a rozbor toho, kdo i co je namalováno na obrovském plátně BATAILLE D´AUSTERLITZ, tedy Bitva u Slavkova. Blížící se výročí (2. prosince 1805) je příležitostí, abych se k obrazu i analýze postav (uváděné nejednou mylně) vrátil.

Monumentální plátno Bataille dAusterlitz (Bitva u Slavkova) o rozměrech 510 x 958 cm namaloval baron François Gérard (1770–1837) roku 1810, pět let po události, na přímou objednávku císaře Napoleona I. Nezachytil na něm konkrétní historickou scénu, jeho úkolem bylo vytvořit apoteózu největšího Napoleonova vítězství, shodou okolností dosaženého 2. prosince 1805, v den prvního výročí císařovy korunovace.
            Bitva u Slavkova-Austerlitz ukončila tzv. německé tažení i válku s 3. protifrancouzskou koalicí, vyvolanou ruským imperátorem Alexandrem I., k němuž se na pevnině přidal císař Svaté říše římské František II. Po rakouské porážce u německého Ulmu, dílčích ruských porážkách a po obsazení Vídně se operace přesunuly do prostoru východně od Brna, kde se střetlo přibližně 73 000 Francouzů s 86 000 Rusů a Rakušanů. Bitva kulminovala na severní straně Prateckého kopce, v Starých Vinohradů, útokem ruské imperátorské gardy, který zastavila císařská garda francouzská. Část jednotek gardového jezdectva vedl generál Jean Rapp, který pak přijel císaři hlásit završení vítězství. Právě tento moment ztvárnil Gérard, nejnadanější z žáků J.-L. Davida, a zasadil do kompozice podle císařových přání řadu postav. Slávu triumfu ozařuje legendární Soleil dAusterlitz, Slavkovské slunce a pod ním je vidět zamrzlou hladinu Zatčanského a Měnínského rybníka, přes něž poražení z velké části ustupovali. Král Ludvík Filip nechal plátno umístit do Gallerie des Batailles, Bitevní galerie, vzniklé roku 1837 na zámku Versailles, kde je dodnes.
            Obraz charakterizoval jeden z nejslavnějších memoáristů napoleonských válek, Marcellin de Marbot, ve svých Pamětech (česky ElkaPress 1999) tímto odstavcem:

„Malíř Gérard si vzal jako námět (…) okamžik, kdy generál Rapp přijíždí zraněný a pokrytý nepřátelskou i vlastní krví z boje, ukazuje císaři právě ukořistěné prapory, jakož i zajatého knížete Repnina. Byl jsem u této impozantní scény (…). Všechny tváře jsou zde portréty, dokonce i hlava statečného jízdního myslivce, který bez stonu, přestože mu tělem projela kule, měl odvahu dojet až k císaři a padl mrtev ve chvíli, kdy mu ukazoval sotva ukořistěný prapor...! Napoleon chtěl zvěčnit památku onoho myslivce a nařídil malíři zakomponovat jej do obrazu. Na plátně lze rovněž spatřit mameluka, majícího v jedné ruce nepřátelský prapor a druhou držícího uzdu svého umírajícího koně. Tento muž jménem Mustafa byl v gardě znám odvahou i krutostí, za útoku začal pronásledovat velkoknížete Konstantina, který se před ním spasil jen ranou z pistole. Ta těžce zranila mamelukova koně. Mustafa, zklamaný, že nemůže císaři odevzdat než jedinou standartu, pronesl, ve chvíli, když ji předávala, ve svém žargonu: ,Ach! kdyby já chytit kníže Konstantin, já uříznout hlava a já přinést císaři...!‘ Pohoršený Napoleon mu odvětil: ,Koukej zmlknout, ty zatracený divochu!‘…“



 POSTAVY NA OBRAZE:
1: Napoleon I. v uniformě plukovníka gardových jízdních myslivců a na bělouši Cyrus, přejmenovaném pak na Austerlitz (Slavkov)
2: Brig. gen. Jean Rapp, přivážející císaři na Starých Vinohradech ukořistěné prapory a nejvýznačnějšího zajatce
3: Plk. kníže Nikolaj I. Repnin-Volkonskij, velitel části Tělesného-gardového kavalergardského pluku, zajatý na Starých Vinhradech
4: Mameluk (orientální příslušník císařské gardy) Mustafa, který prý chtěl zajatci uříznut hlavu
5: Maršál Louis-Alexandre Berthier, náčelník štábu Velké armády, hlavní organizátor vítězství
6: Div. gen. Gérard Duroc, velkomaršálek císařského dvora, jeden ze dvou mužů, kteří směli Napoleonovi tykat
7: Maršál Jean-Baptiste Bessières, velitel jezdectva císařské gardy
8: Div gen. Andoche Junot, Napoleonův starý druh, který přichvátal zpoza Pyrenejí těsně před bitvou, aby o ni nepřišel
9: Císařův osobní mameluk Roustam Raza
10: Zajatí ruští důstojníci
11: Pěší granátníci císařské gardy
12: Jízdní myslivec císařské gardy
13: Gardový jízdní granátník
14: Jeden z mameluků císařské gardy
15: Ukořistěné ruské prapory

Žádné komentáře: